Synonyme

Escobaria henricksonii    Glass et Foster, 1977
Coryphantha henricksonii    (Glass et Foster) Glass et Foster, 1979
Escocoryphantha henricksonii    (Glass et Foster) Doweld, 1999

Escobaria laui    nomen nudum, pro parte

Vorkommen und Verbreitung

Mexiko (Chihuahua; Durango), östlich von Escalón; Ceballos, auf niederen Hügeln aus sandigen Tonmergeln mit niederen buschigen Wäldern, auf Tonmergel- und Kalksteingründen, 1200 m

Typlokalität:

16 mil östlich vom Grenzedorf Escalón, auf südwestlichem Ende des Staates Chihuahua (Mexiko), die Seehöhe 1200 m (09 / 1972)

Beschreibung

Körper:	dünn zylindrisch, sprossend mit einigen schlang aufgepflanzten Stengeln, hellgrün, 80-100 (ausnahmsweise auch 160) mm lang, 20-40 mm breit, Stengel holzig; Warzen blaßgrün, 6 mm lang, 5 mm breit an der Basis, in Alter verkorken und absterben sie; Furche eng und nackt in ganze Länge; Axillen sind nackt; Wurzeln robust und knollig
Dornen:	Randdornen:	32 (22-40), silberweißig bis rosig, manchmal bis rotig oder braunig, 4-5 mm lang, nadelartig
	Mitteldornen:	10, pfriemenartig und robuster, weiß bis grauweiß oder ocker, rötlich bis braunig, daraus 9 in gleiche Ebene wie Randdornen, oder sie erheben sich über ihren, Länge 3-4 mm; übrig wird im Mittel der Areole aufgepflanzt, 1,5 mm lang
Blüte:	kirschrot oder hellrot bis rotviolett oder lavendelfarbig, aber sind auch weiß blühende Pflanzen bekannt, 25 mm breit; Außere Blütenblätter mit feinen gewimperten Rändern; Staubbeutel gelb, Griffel gelbweiß oder mit rötlichem Ton, Narben 4-5, cremefarben; an den Körperseiten ercheinend
Frucht:	klein, kugelig, rot, 8 mm lang, 3 mm breit
Samen:	hell, aber manchmal auch dunkelbraun, ca 1,4 mm lang, 0,75 mm breit, Testa fein, Foveol-Type mit ausgetreten Rändern bei Ränder-Zelle

Bemerkungen      in Arbeit ist ....

Jméno bylo zvoleno na počest Dr. Jamese Henricksona, jenž uvedené rostliny našel při svých terénních výzkumů v Chihuahuašské poušti v roce 1972. Rostlina má však ve skutečnosti dva objevitele. Nezávisle a prakticky ve stejný čas sbíral uvedené rostliny rovněž dr. A. B. Lau, a to nedaleko od uvedené typové lokality, pouze přes hranici v sousedním státu Durango, poblíž osady Ceballos.

Rostliny svým květem a semeny připomíná spíše zástupce rodu Mammillaria. Příslušnost k rodu Escobaria potvrzuje brázda na bradavkách. Tyto prolínající se znaky potvrzují Buxbaumovu hypotézu o spojitosti obou rodů. Lze se dokonce domnívat, že by tento taxon mohl náležet do hypotetického okruhu rostlin, ze kterých se později vyvíjely některé skupiny rodu Mammillaria.

John und Říha (1981) haben für diese Art die Untergattung Protomammillaria gebildet; Taylor (1983) hat die selbständige Sektion Pleurantha angeordet und in diese Sektion Escobaria chihuahuensis und Escobaria henricksonii eingeordnet.

Literatur

Redaktion von Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 308, Timber Press Portland, Oregon.
Heyer W. (1987): ? , KuaS, 38(3): ?.
Innes C., Glass Ch. (1992): Kaktusy - ilustrovaná encyklopedie, INA.
John V., Říha J. (1981): Formální převedení některých zástupců rodu Gymnocactus do rodu Turbinicarpus (Backbg.) Buxb. et Backbg., Kaktusy, 17: 15-16.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66.
Kunte L., Šnicer J. (1993): Putování za opomenutou kráskou - Escobaria henricksonii Glass et Foster, Kaktusy, 29: 31-32.
Mazel B. (1987): Výskyt a rozšíření mexických kaktusů, Aztekia, 10.
Říha J., Šedivý Vl. (1978): Escobaria henricksonii, Aztekia, 1(2): 17-19.
Říha J., Šubík R. (1981): Escobaria (sg. Protomammillaria) henricksonii Glass et Foster, Kaktusy, 17: 47-78.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria henricksonii Glass et Foster, Atlas kaktusů, 5: 22, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt und and. Sukk., 34: 123.
Taylor N. P. (1986): The identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44.

Kultur      in Arbeit ist ....

Na vlastních kořenech je nebezpečná zálivka při poklesu teplot, stejně jako humózní substrát. Naopak se osvědčuje co nejteplejší umístění s nadbytkem slunce, čistě minerální substrát a nárazová nepravidelná zálivka zálivka s delšími přestávkami sucha. Zálivku je vhodné provádět za vyšších teplot (nad 25°C), kdy rostlina projevuje růst.

Abbildungen

Abbildung ist aus Innes Clive, Glass Charles: Kaktusy - Ilustrovaná encyklopedie (Vydavatelství INA, spol. s r.o., 1992).

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified August 3, 2008

[ Arten und Varietäten ]     [ HOME ]