Synonyme

Escobesseya duncanii    Hester, 1945
Escobaria duncanii    (Hester) Backeb., 1961
Coryphantha duncanii    (Hester) Benson, 1969
Escobaria dasyacantha var. duncanii    (Hester) N. P. Taylor, 1983

Vorkommen und Verbreitung

USA (Texas, New Mexico) nordwestlich von Terlingua, Brewster Co. in der Meereshöhe 1000 m, westlich von Truth or Consequence (früher Hot Springs), Sierra Co., Mexico (Coahuila), Cuatro Cienegas 735 m, Ocampo, sie findet sich in der Nähe der Flüsse, in den Spalten der Felsen auf sehr ariden Kalkhügeln, in den Meerhöhen 1000-1650 m

Typlokalität:

nordwestlich von Terlingua in der Mariposa-Gemeindegebiet, Brewster Co., Texas, USA; in der Meerhöhe ca 1000 m

Beschreibung

Körper:	fast kugelförmig, einzeln oder sprossend, 35 mm breit, 50 mm lang; Warzen kurz, bis 6 mm lang, mit der Furche, in der Jugend mit Wolle; Wurzeln kegelig, massiv und land
Dornen:	Randdornen:	24-40 (bis 75), gerade, borstig, 5-10 mm lang, ganz weiß oder mit der braunen Spitze
	Mitteldornen:	3-8, selten 16, mehr oder minder abgeflacht, bis 12 mm lang, blitzweiß mit der hellbraunen Spitze
Blüte:	glockenförmig, 15 (30) mm lang und breit, weiß, gelblich weiß bis rosafarbig; Narbe grüngelb mit 4-6 Kanariengelb, manchmal grünlich Lappen, Faden weißlich, Staubbeutel blaß orangefarbig; niemals ganz offen
Frucht:	dünnwandig, walzenförmig, 25 bis 30 mm lang, rot, saftig
Samen:	fast kugelförmig, 1 mm groß, matt schwarz, Testa grubig

Bemerkungen      in Arbeit ist ....

J. P. Hester hat das Taxon zu Ehren Franc Duncan benannt, auf dessen Parzelle im Silverbergwerk wurden die Pflanzen im jahr 1937 erstemal poprvé vorgefunden.

Proměnlivost druhu je zčásti podmíněna izolovaností lokalit (barva květu, vytrnění). Forma vyskytující se v Cuatro Cienegas (Coahuila) je robustnější a má snahu více odnožovat.

Průměrná teplota a srážky v oblasti Cuatro Cienegas viz článek Milana Zachara Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika.

Literatur

Redaktion von Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Redaktion von Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 309, Timber Press Portland, Oregon.
Benson L. (1969): Cacti of the United States and Cacnada, New Names and Nomenclatural Combinations, Cact. Succ. J. (US), 41: 189.
Benson L. (1969): Flora of Texas, Cactaceae, 312-313.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Král J. (1979): Escobaria runyonii, Aztekia, 2(2): 11-12.
Šedivý Vl. (1983): Escobaria dasyacantha a její okruh, Kaktusy, 19: 27-28.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria dasyacantha (Engelm.) Br. et R. var. duncanii (Hester) N.P.Taylor, Atlas kaktusů, 5: 21, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. und and. Sukk., 34: 157.
Taylor N. P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44
Virt S. (1979): Rozšíření rodu Escobaria, Aztekia, 2(2): 18-19.
Weniger D. (1969): Cacti of the Southwest, 137-138.
Zachar M. (2001): Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika, Kaktusy, 37, speciál 1/2001: 23.

Kultur      in Arbeit ist ....

Pravokořenné pěstování je problematické. Semenáčky i dospělé rostliny jsou choulostivé na přemokření v nevhodnou dobu. Lze pěstovat roubované. Jako podnož se osvědčila hybridní echinopsis, na které nedochází k nadměrnému růstu. Přezimování je nutné na velmi světlém stanovišti (rostliny kvetou velmi časně zjara).

Abbildungen

Fotografie - Archiv von Jan Mynář

© 2002-2OO8   Jan Mynar

Last modified August 2, 2008

[ Druhy a variety ]     [ HOME ]